
Řeky a rašeliniště lze vrátit přírodě, a to nejen na jednotlivých úsecích, ale ve velkém měřítku. Evropský projekt MERLIN to vyzkoušel na 18 lokalitách, od německé řeky Emscher po odvodněná rašeliniště ve Finsku. Nejzajímavější zjištění se ale netýká bagrů ani technických výkresů, nýbrž lidí: úspěch častěji závisí na tom, jak spolu vycházejí úřady, firmy, organizace a vědci z různých oborů. A na konci si můžeš ověřit, jak se ti bude v takovém týmu dařit.
Úbytek biodiverzity, změna klimatu a problémy se zajištěním vody se obvykle řeší každý zvlášť. Tým projektu MERLIN, financovaného z prostředků EU, se rozhodl zjistit, zda je lze řešit současně. Myšlenka byla snadno popsatelná a těžko proveditelná: obnovit sladkovodní ekosystémy, tedy řeky, mokřady a rašeliniště, do přírodního stavu ve velkém měřítku.
Projekt trval více než čtyři roky a jeho celkové náklady přesáhly 22 milionů eur, většinu z nich pokryla EU. Koordinoval ho Sebastian Birk z Univerzity Duisburg-Essen v Německu.
MERLIN spojil 47 partnerů. Společně provedli a vyhodnotili obnovní opatření na 18 demonstračních lokalitách v různých částech Evropy. Už samotné složení týmu bylo zajímavé, protože netvořili ho jen přírodovědci. Patřili do něj:
K tomu přibyla spolupráce s praktiky, úřady, nevládními organizacemi a firmami. Koordinátor zdůrazňuje, že právě toto spojení bylo klíčové. „Propojení vědeckých znalostí s praktickými zkušenostmi těch, kdo obnovu plánují a provádějí, umožnilo projektu MERLIN vypracovat řešení, která jsou vědecky spolehlivá, opřená o zkušenosti z praxe a přímo využitelná pro politiku i praxi,“ říká Sebastian Birk.
Jedním z příkladů je německá řeka Emscher. Její úseky se proměnily ve fungující ekosystémy. Účinky se projevují na několika místech současně: kleslo riziko povodní, zlepšila se kvalita vody a místní obyvatelé získali lepší kvalitu života. Je to dobrý důkaz, že příroda a zájmy lidí nemusejí stát proti sobě.
Práce v lokalitě Komppasuo ve Finsku vypadaly docela jinak. Šlo tam o odvodněná rašeliniště, kde se obnovila přirozená hladina vody. Díky tomu se začala obnovovat rašelinná stanoviště a biodiverzita vzrostla. Má to i klimatickou stránku: zdegradované rašelinné půdy uvolňují skleníkové plyny a opětovné zavodnění pomohlo tyto emise snížit.
Vědci se nespokojili s pozorováním přírody. Sledovali biodiverzitu, fungování ekosystémů i služby, které poskytují, a zároveň provedli ekonomické analýzy a analýzy politik a správy. „Tento integrovaný přístup umožnil projektu MERLIN posoudit nejen to, zda obnova funguje z ekologického hlediska, ale také jak ji lze účinně provést, udržitelně financovat a rozšířit po celé Evropě,“ vysvětluje koordinátor.
Obnova ekosystémů stojí peníze, a proto tým hledal způsoby, jak rozložit zdroje financování. Prověřoval nástroje, které lze použít hned: zelené dluhopisy, smíšené financování a platby za ekosystémové služby.
Projekt také vytvořil program Zero Risk Nature Acceleration Programme. Nabízí mentoring šitý na míru konkrétnímu záměru, pomoc s návrhem obchodního modelu a spolupráci s odborníky na financování. Cílem je připravit nápady na obnovu tak, aby byly připravené pro investory. Tým také určil podmínky, které je třeba splnit, aby se podařilo investory přilákat. Zároveň přiznává, že soukromé peníze jsou v této oblasti stále v rané fázi: slibné, ale zatím neprošlapaná cesta.
Celkem bylo v Evropě provedeno 42 opatření na obnovu sladkovodních ekosystémů. Nejdůležitější zjištění může překvapit: úspěch obnovy závisí méně na technickém návrhu a více na kontextu správy věcí veřejných, tedy na tom, kdo rozhoduje a jak spolupracuje. „To potvrdilo, jak důležité je nahlížet na obnovu ekosystémů nejen jako na zásah do životního prostředí, ale jako na dlouhodobé společenské úsilí vyžadující spolupráci napříč sektory a obory,“ poznamenává Birk.
Výsledky projektu MERLIN se také promítly do debaty o nařízení EU o obnově přírody. Projekt poskytl doporučení opřená o důkazy, která mají pomoci uvádět taková řešení do praxe ve větší míře.
MERLIN ukázal, že navrácení přírody řekám a rašeliništím prospívá volně žijícím druhům, klimatu i místním obyvatelům současně. „MERLIN prokázal, že obnova ve velkém měřítku je proveditelná i přínosná, a zároveň upozornil na problémy se správou, financováním a prováděním, které je stále třeba řešit. V tomto smyslu projekt položil důležité základy pro další generaci obnovy sladkovodních ekosystémů v celé Evropě,“ uzavírá Sebastian Birk. Poučení pro budoucí odborníky je jasné: samotné technické znalosti nestačí, stejně nezbytná je schopnost spolupracovat s lidmi z úplně jiných oborů.
5 otázek · jedna minuta